„My přece sledujeme spotřebu na kus, to stačí, ne?“ Právě zde vzniká nejčastější chyba v energetickém managementu. Realita provozu a výroby je složitější. Ve spoustě firem jsou nastavené jednoparametrové EnPI – ale řízení energie podle nich nefunguje.
Co to jednoparametrové EnPI je?
Je to EnPI založené na jediné proměnné. A to třeba:
- spotřeba kWh na vyrobený kus výrobku
- spotřeba kWh na spotřebovanou tunu materiálu
- spotřeba kWh na provozní hodinu stroje
Protože je nejjednodušší na výpočet, snadné na vysvětlení a relativně nenáročné na sběr dat. Jednoparametrové EnPI se ale většinou nesleduje a nevyhodnocuje na denní bázi, ale v lepším případě měsíčně, v tom horším jen několikrát do roka. Pokud někde uvidíme zásadní zlepšení či propad, po tak dlouhé době už většinou nezjistíme, co přesně se v provozu stalo.
Proč jednoparametrové EnPI nefunguje?
Spotřeba energie není jen o výrobě. U typického klienta v automotive tvoří přímá výroba zhruba 40 % celkové spotřeby energie závodu, zbytek připadá na podpůrné technologie. Navíc vztah mezi spotřebou a výrobou není lineární. Neplatí, že při nulové výrobě je spotřeba stroje nebo linky nulová. A často naopak platí, že čím vyšší je výroba, tím lépe vychází spotřeba na vyrobený kus.
Dalšími vlivy, které mají zásadní dopad na celkovou spotřebu energie, jsou například počasí, provozní režimy, výrobní mix, sezónnost, vytíženost výroby nebo odstávky. V jednoparametrovém EnPI tyto vlivy nikdy nejsou zohledněny – projeví se pouze jako šum.
Falešné zlepšení a falešné zhoršení
V praxi pak může dojít k paradoxním situacím.
Příklad č. 1: Energetický management není prioritou firmy. EnPI má nastavené jako spotřebu na vyrobený kus pouze kvůli reportingu vedení. Hodnoty porovnává na meziroční bázi. V roce 2024 byla výroba jen na 70 %, zima byla tužší a více se topilo. V dalším roce se podařilo kapacitu více vytížit a zimní období bylo nadprůměrně teplé.
Ačkoliv se ve firmě nikdo o žádné úspory nesnažil a reálně se žádných nedosáhlo, EnPI bude v roce 2025 vycházet výrazně lépe než v roce 2024. Lidé zodpovědní za energie pak mohou tento výsledek prezentovat jako svůj úspěch – přestože ke skutečnému zlepšení nedošlo.
Příklad č. 2: Firma má motivaci uspořit náklady za energie. EnPI má nastavené také jako spotřebu na vyrobený kus. Po dobrém roce však vypadl jeden velký zákazník a trvalo několik měsíců, než se výrobu podařilo dostat zpět na původní hodnoty. Zima byla navíc výrazně tužší než v předchozím roce.
Lidé zodpovědní za energie se snažili hledat úsporná opatření, zavádět je, sledovat nadspotřeby i nevypnuté stroje. Na konci druhého roku však EnPI vyšlo mírně horší než rok předtím – primárně kvůli nižší výrobě. I přes veškerou snahu a reálné úspory musí vedení kvůli špatně nastaveným KPI prezentovat „zhoršení“. To je demotivující samo o sobě, a ještě více v případě, kdy je na tyto ukazatele navázané finanční ohodnocení odpovědných osob.
Dopad na řízení firmy
V obou případech je dopad na energetický management i řízení firmy negativní. Lidé jsou demotivovaní – buď proto, že jejich práce nepřináší výsledek, nebo proto, že mají pocit, že „se to udělá samo“, dokud nepřijde problém.
Investuje se do špatných opatření, sledují se KPI, která nedávají smysl a neodpovídají realitě. Špatně nastavené EnPI vás nenaviguje – naopak vás aktivně mate. A když čísla lžou, lidé je přestanou brát vážně.
Co na to říká ISO 50006
Norma ISO 50006 počítá s více proměnnými. Definuje rámec pro identifikaci relevantních faktorů, normalizaci spotřeby a srovnatelnost období. S tímto problémem tedy počítá a dává jasný návod, jak ho řešit. Jeden parametr nestačí – musíme vážit vlivy. Jak ale poznat, které faktory jsou důležité a jak velký mají vliv? Jak EnPI nastavit tak, aby dávaly smysl technikům i vedení? To bude téma dalšího článku: nastavení energetických koeficientů podle ISO 50006 – a také to, jak s nimi pracuje naše aplikace ENMS.cz.
Chcete vidět ENMS.cz v akci?
Zjistěte, jak může ENMS.cz změnit způsob, jakým vaše firma řídí energii. Kontaktujte nás na david.horava@hecon.cz nebo navštivte web naší aplikace.
